MISE ENDURING FREEDOM

TRVALÁ SVOBODA - PROTITERORISTICKÁ OPERACE, 2002 - 2003, KUVAJT, 612 PŘÍSLUŠNÍKŮ

Poté, co byly 11. září roku 2001 uskutečněny teroristické útoky na budovy Světového obchodního centra a Pentagonu v USA, se v souladu s článkem 5 Washingtonské smlouvy Armáda České republiky zapojila do mezinárodní protiteroristické operace ENDURING FREEDOM v březnu 2002 vysláním kontingentu v počtu do 250 osob na území státu Kuvajt.

ENDURING FREEDOM

ENDURING FREEDOM (Trvalá svoboda)

Čeští vojáci působili v operaci EF na základě usnesení vlády č. 866 dne 11. 9. 2002, souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 137 ze 16. 10. 2002 a souhlasu Senátu Parlamentu ČR č. 477 ze dne 14. 11. 2002.

Kontingent byl tvořen velitelstvím, štábem, národním podpůrným prvkem a zesílenou 9. rotou chemické ochrany z Liberce. Součástí kontingentu byl speciální zdravotnický odřad.

Jednotka byla začleněna do účelového uskupení vojsk Combined Joint Task Force – Consequence Management (CJTF CM). Byla předurčena především k odstraňování následků použití zbraní hromadného ničení. Kontingent se podílel na radiačním, chemickém a biologickém zajištění vlastní základny. Úkoly kontingent plnil v součinnosti s jednotkami americké a německé armády.

Na žádost kuvajtské strany byl po celou dobu působení českého kontingentu na základně Camp Doha organizován výcvik v oblasti chemického zabezpečení. Jednotka prováděla pravidelný stmelovací výcvik s ostatními prvky sestavy CJTF CM a další zdokonalovací výcvik, který byl zaměřen na plnění stanovených úkolů v extrémních klimatických podmínkách a zvládnutí standardních činností jednotky v poušti.

V té době představovala 9. rota chemické ochrany 30 % kapacit spojenců v ochraně proti ZHN a vzniku havárií, její možnosti byly 4x až 10x vyšší než obdobných jednotek, zahrnovala i oblast BIO, ochranu proti průmyslovým toxickým látkám, měla vysoký stupeň ochrany vlastních vojáků a byla na vysokém stupni vycvičenosti a připravenosti.

Velitelem kontingentu byl plukovník Ing. Josef Prokš, kterého 5. srpna 2002 vystřídal podplukovník Ing. Dušan Lupuljev.

Velitelem roty byl major Ing. Jiří Gajdoš.

4. odřad radiační, chemické a biologické ochrany

Od září 2002, kdy došlo k rotaci, převzali úkoly jednotky příslušníci 4. odřadu radiační, chemické a biologické ochrany z Týna nad Vltavou. Ti pokračovali v působení na americké základně Camp Doha.Vzhledem k charakteru kontingentu Armády České republiky a jeho stupni vycvičenosti zařadil velitel CJTF-CM naši jednotku do odřadu prvního zásahu (CJTF-CM IRF).

Velitelem kontingentu byl plukovník Ing. Jan Weiser.

Velitelem odřadu se stal major Ing. Radek Černý.

1. prapor radiační, chemické a biologické ochrany

Na základě požadavku USA byl stávající odřad posílen a dne 1. února 2003 zahájil v Kuvajtu plnění operačního úkolu 1. prapor radiační, chemické a biologické ochrany v počtu 395 osob.V souladu s usnesením vlády a obou komor Parlamentu České republiky došlo k teritoriálnímu rozšíření možného působení jednotky o Tureckou republiku a Izrael.

Jednotka dostala i mandát k zapojení se do případného souboru mezinárodních opatření k vynucení splnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Mohla se rovněž zapojit do záchranných a humanitárních operací v oblasti v případě důvodného podezření z použití ZHN proti civilnímu obyvatelstvu, koaličním jednotkám a do likvidace následků katastrof.

Úkolem jednotky bylo zajistit ochranu koaličních sil a civilního obyvatelstva před záměrným použitím chemických, biologických, jaderných a radiologických zbraní či prostředků a před následky případných neúmyslných incidentů spojených s těmito zbraněmi nebo prostředky, včetně následků použití konvenční munice o velké explozivní mohutnosti. Úkol z odborného hlediska představoval zabezpečení radiačního, chemického a biologického pozorování společně se zajištěním dlouhodobé nepřetržité detekce a včasného varování.

1. česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany

Dnem 1. března 2003 začal plnit úkol v operaci EF společný 1. česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany v celkovém počtu 469 osob (z toho 400 příslušníků AČR a 69 příslušníků Ozbrojených sil Slovenské republiky). Tato společná jednotka vznikla rozšířením praporu o rotu radiační, chemické a biologické ochrany OS SR.

Pro splnění úkolů byly síly a prostředky společného česko-slovenského praporu dnem 8. března 2003 rozděleny na hlavní síly, které se skládaly z 1. a 2. odřadu radiační, chemické a biologické ochrany a zpětný odřad. Hlavní síly byly rozmístěny v Kuvajt City v prostoru Národního veletržního centra a zpětný odřad byl ponechán v dosavadním prostoru rozmístění na kuvajtské základně amerických ozbrojených sil Camp Doha.

Dnem 9. března 2003 začal 1. odřad rchbo plnit úkoly ve prospěch Civilní obrany státu Kuvajt s dobou pohotovosti k provedení zásahu do 60 minut od vydání rozkazu velitelem CJTF-CM a 2. odřad rchbo úkoly odstraňování následků použití zbraní hromadného ničení nebo vzniku havárií v prostoru odpovědnosti velitelství US CENTCOM, Turecké republiky a Státu Izrael s dobou pohotovosti do 120 minut od vydání rozkazu velitelem CJTF-CM.

Oba odřady prováděly nepřetržité monitorování radiační, chemické a biologické situace ve prospěch Civilní ochrany Státu Kuvajt a jednotka se přesunula zpět na základnu Camp Doha. Následně pak 1. česko-slovenský prapor radiační, chemické a biologické ochrany zahájil poskytování humanitární pomoci a lékařské péče v rámci schváleného návrhu na jeho zapojení do souboru mezinárodních opatření ke stabilizaci bezpečnostní situace a k poskytování humanitární pomoci a obnově Irácké republiky. Současně také jednotka zabezpečovala přijetí osob, výzbroje, techniky a materiálu 7. polní nemocnice a podílela se na výběru a výstavbě jejího prostoru rozmístění.

Velitelem kontingentu byl plukovník Ing. Dušan Lupuljev, kterému byla po dobu mise propůjčena ministrem obrany hodnost brigádní generál.

Velitelem jednotky byl kapitán Ing. Radek Černý.

V reakci na formální oznámení o ukončení bojových operací, ke kterému došlo dne 2. května 2003, a v souladu s rozhodnutím nadřízeného velitelství byla činnost 1. č-s. praporu rchbo ukončena. Přesun zpět do České republiky byl zahájen dne 7. května 2003 a ukončen dne 2. června 2003.

7. polní nemocnice

Po ukončení účasti praporu radiační, chemické a biologické ochrany v operaci Enduring Freedom v Kuvajtu na přelomu měsíců května a června 2003 převzala štafetu v krizové oblasti v operaci nazvané Iraqi Freedom 7. polní nemocnice Armády České republiky, která zahájila svou činnost v jihoirácké Basře v rámci humanitární operace 18. května 2003 za účasti ministra obrany Miroslava Kostelky.

Český vojenský kontingent v této oblasti tvořily následující prvky:

7. polní nemocnice 155 osob – velitel plukovník MUDr. Mojmír Mrva

Vojenská policie 79 osob

Humanitární odřad 31 osob

Prvek NSE (National Support Element) 30 osob

Skupina CIMIC (pro vojensko civilní spolupráci) 13 osob

Po ukončení rotace 6. října 2003 byl velitelem českého vojenského kontingentu v Iráku plukovník gšt. Přemysl Škácha a velitelem 7. polní nemocnice AČR v Basře plukovník MUDr. Vojtěch Humlíček.

Vojenští lékaři a zdravotníci ukončili plnění operačního úkolu 20. listopadu 2003 a od 5. do 21. prosince se postupně vraceli zpět do České republiky. Za dobu svého působení v Iráku ošetřili 10 146 osob (9 112 iráckých obyvatel, 1034 příslušníků koaličních armád) a uskutečnili 242 operací. Celkem bylo v polní nemocnici hospitalizováno 308 osob.

Na základě usnesení vlády České republiky č. 1031 a schválení oběma komorami Parlamentu ČR vystřídali vojenské lékaře a zdravotníky na území Iráku vojenští policisté.

ZDROJ: WEB AČR