MISE KFOR II.
KFOR II - ČESKO-SLOVENSKÝ PRAPOR, OD 2/2002, KOSOVO, 2 400 PŘÍSLUŠNÍKŮ
V květnu 2001 bylo rozhodnuto o dalším rozšíření účasti českých vojáků v Kosovu na 400 osob. Téměř čtyři sta českých a sto slovenských profesionálů 1. česko-slovenského mechanizovaného praporu převzalo dnem 19. února 2002 prostor odpovědnosti (území o rozloze 120 km2 a 42 km dlouhý úsek provinční srbsko-kosovské hranice). Prapor působil v sestavě mnohonárodní brigády STŘED společně s příslušníky 1. britského praporu, 2. britského praporu, norského praporu, švédského praporu a finského praporu.KFOR
K F O R II
Operace NATO "Joint Guardian" (Společný strážce), Kosovo
Dne 27. února se jižní prostor odpovědnosti společného praporu rozšířil o část převzatou od britského praporu (rozloha 248 km2 a délka provinční hranice činila 51 km).
K dalšímu rozšíření prostoru odpovědnosti došlo 28. března 2002, kdy se jeho severní část rozrostla o 187 km2 a dalších 39 km srbsko-kosovské hranice. Prapor by v té době rozmístěn na čtyřech základnách, a to v Šajkovaci, Sekirači, Gazela Lines a Gate 3.
Hlavním posláním českých a slovenských vojáků, působících ve společném mechanizovaném praporu v misi KFOR, je podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 zajistit bezpečné a klidné prostředí pro všechna etnika a umožnit mírový a demokratický rozvoj společnosti na tomto území.
K hlavním úkolům patří nepravidelné prohledávací operace, kontrola propouštěcích míst, doprovod osob a automobilů, boj s organizovaným zločinem, zvládání demonstrací a nenadálých událostí, výcvik a dohled nad kosovským ochranným sborem a asistence UNMIK (United Nations Mission in Kosovo).
Součástí činnosti česko-slovenského praporu v KFOR je i pomoc civilnímu obyvatelstvu při návratu k normálnímu životu a spolupráce s humanitárními organizacemi při obnově konfliktem poničeného území.
1. česko - slovenský prapor působil v misi od února do října 2002
2. česko-slovenský prapor
začal v misi KFOR působit od října 2002 a svou misi ukončil v dubnu 2003. Za jeho činnosti došlo 15. prosince 2002 k převzetí dalších 12 km provinční hranice a přilehlých oblastí od švédského praporu. K tomu 15. ledna 2003 převzal prapor odpovědnost za město Podujevo a okolní osady. K tomuto datu byla také ukončena činnost na odloučené základně Gate 3, což byl silniční přechod mezi Srbskem a Kosovem.
3. česko-slovenský prapor
působil v misi KFOR od dubna 2003 do října 2003. Byl dislokován na základnách Šajkovac, Gazala Lines a v osadě Sekirača. Prostor odpovědnosti se opět rozšířil na 960 km2 a délka provinční hranice pro patrolovací činnost se zvětšila na 112 km. Prapor plnil základní úkoly jako předchozí kontingenty. Do popředí výrazněji vystoupilo poskytování pomoci humanitárním organizacím v jejich aktivitách a podpora činnosti mezinárodní policie UNMIK na území Kosova.
K dalším úkolům patřilo zabezpečení dodržování dohod týkajících se kosovského ochranného sboru – KPC (Kosovo Protection Corps), jeho intenzivní monitorování a podílení se na jeho transformaci a výcviku. Vojáci se také podíleli na prohledávacích operacích, jež byly zaměřeny na zajištění nelegálně držených zbraní a munice, na ochranu důležitých komunikací a na nelegální těžbu dřeva.
Zabezpečovali ochranu spojovacího uzlu mnohonárodní brigády Goleš, vyčleňovali síly a prostředky do operační zálohy velitele brigády a společně s příslušníky UNMIK se podíleli na patrolování a vytváření kontrolně-propouštěcích míst v oblasti Podujeva.
4. česko-slovenský prapor
působil v misi od října 2003 do května 2004. Kromě praporu je kontingent Armády České republiky tvořen ještě národním zastoupením na velitelství KFOR, na velitelství mnohonárodní brigády STŘED v Prištině, v mnohonárodní dopravní rotě a v mnohonárodní rotě vojenské policie. Nadále je součástí sestavy mnohonárodní brigády STŘED společně s kontingenty Velké Británie, Norska, Finska, Švédska a Irska.
Během působení praporu byl prostor odpovědnosti rozšířen až na 1150 km2 a délka hranice mezi provincií Kosovo a Srbskem se ustálila na 104 km. Vedoucí roli v té době mělo v brigádě Švédsko, od jehož praporu převzali vojáci česko-slovenského kontingentu dohled nad dalšími lokalitami v okolí kosovského správního střediska Prištiny.
V druhé polovině března 2004 se příslušníci praporu kromě plnění standardních úkolů v misi podíleli na obnově klidu a pořádku při etnických násilnostech v prostoru jejich odpovědnosti. Jako záloha velitele brigády vypomáhali i v jednotlivých úkolových uskupeních v dalších operačních prostorech, zejména švédského a finského praporu. Čelili násilným útokům kosovských Albánců proti srbské menšině, zabraňovali dalšímu vypalování srbských obydlí a ničení srbských kulturních památek, evakuovali stovky kosovských Srbů z ohnisek nepokojů do bezpečí.
Střežili významné srbské pamětihodnosti, jako byl například památník na Kosově poli a některé kostely. Doprovázeli autobusy přepravující srbské děti do škol, hlídkovali a monitorovali situaci v místech se smíšeným osídlením. Vojáci mírových sil KFOR, jejichž součástí je i česko-slovenský kontingent, tak zastavili dosud nejhorší vlnu etnického násilí od konce kosovského konfliktu v roce 1999.
5. česko-slovenský prapor
se v závěru roku 2004 (dnem 29. října 2004) účastnil reorganizace mnohonárodní brigády Střed (MNB-C). Nové struktuře MNB-C byla přizpůsobena i podoba a činnost společného česko-slovenského praporu KFOR s nezbytným logistickým zabezpečením.
Společná česko-slovenská jednotka již nemá žádná omezení deklarovaná při předání jednotky do podřízenosti SACEUR NATO a může být použita v rámci konceptu Společného operačního prostoru Balkán k nasazení jak na území Kosova, tak i na území Bosny a Hercegoviny, případně území fYROM (Makedonie). Jednotka je rovněž vycvičena k nasazení proti násilným demonstracím (kontrola davu). Jedna mechanizovaná rota je vybavená adekvátními ochrannými prostředky - štíty, chrániče, tonfy atd.).
Organizační změny ve struktuře sil KFOR se mimo jiné odráží také v přemístění velitelství mnohonárodní brigády Střed ze stávající základny na předměstí správního střediska Priština na základnu Camp Villa u obce Lipjan, přibližně 30 km jižně od Prištiny.
6. česko-slovenský prapor
Vojáci 6. kontingentu začali působit v misi v prosinci 2004 (rotace ukončena 17.12.2004). Příslušníci praporu působili v nové struktuře Mnohonárodní brigády Střed (MNB-C).
Operace byla v dubnu 2005 velením NATO přejmenována na Joint Enterprise. Velitel 6. kontingentu byl zároveň zástupcem náčelníka štábu MNB-C pro operace.
Funkce velitele základny Šajkovac nahradila funkci velitele praporu. Kontingent AČR představovali především vojáci 4. brigády rychlého nasazení, zejména 41. mechanizovaný prapor ze Žatce.
Do České republiky se po splnění úkolů poslední část kontingentu vrátila 22. 7. 2005.
Velitelé v operaci Joint Guardian a Joint Enterprise :
podplukovník Ing. Ĺubomír FRK
1. česko-slovenský kontingent
podplukovník Ing. Jiří DRAGAN
1. česko-slovenský prapor
podplukovník Ing. Aleš OPATA
2. česko-slovenský kontingent
podplukovník Ing. Petr PROCHÁZKA
2. česko-slovenský prapor
plukovník Ing. Rostislav JAROŠ
3. česko-slovenský kontingent
podplukovník Ing. Josef KOPECKÝ
3. česko-slovenský prapor
podplukovník Ing. Ivo STŘECHA
4. česko-slovenský kontingent
podplukovník Ing. Zdeněk HAVALA
4. česko-slovenský prapor
říjen 2003 - únor 2004
podplukovník Ing. Josef KOPECKÝ
4. česko-slovenský prapor (od února 2004)
plukovník Ing. Aleš VODEHNAL
5. česko-slovenský kontingent
podplukovník Ing. Antonín GENSER
5. česko-slovenský prapor
podplukovník Ing. Jaroslav TROJAN
6. kontingent AČR
plukovník Ing. Aleš VODEHNAL
7. kontingent AČR
ZDROJ: WEB AČR